Den Sokolstva se slaví na připomínku události z roku 1941:
V noci ze 7. na 8. října 1941 byla zahájena “Akce Sokol”, při které byli systematicky zatýkáni členové vedení sokolské obce, žup i funkcionáři sokolských jednot. Celkem bylo postiženo asi 1 500 sokolů. Většina z nich byla transportována přes Malou pevnost v Terezíně do koncentračního tábora v Osvětimi. Ještě během vlny zatýkání, 8. října 1941, podepsal Reinhard Heydrich úřední výměr o rozpuštění České obce sokolské. Hlavním argumentem byla skutečnost, že organizační aparát Sokola sloužil v masovém měřítku odbojovému hnutí. Nejvýznamnějším skutkem sokolského odboje se stala spolupráce při atentátu na Reinharda Heydricha. Sokolští odbojáři pojali atentát velmi osobně – jako krevní mstu nikoliv pouze za popraveného náčelníka Pechláta, ale především za mrtvé z “Akce Sokol”. Bez doslova sebevražedné pomoci sokolů by se atentát nemohl nikdy uskutečnit.

Zdroj: https://www.sokol.eu/historie-sokola-pamatky

V příběhu inspirovaném skutečnou událostí žije uzavřený Karel (Karel Roden) ve světě řádu a striktních pravidel, ve kterém nezbývá mnoho místa pro empatii. Svou extrovertní a bohémskou matku Matyldu (Regina Rázlová), bývalou barovou zpěvačku, navštěvuje víceméně z povinnosti. Matylda přijde nečekaně o byt a Karlovi nezbyde než ji vzít k sobě. Jejich soužití je ale pro něj katastrofou. Zvlášť když vyjde najevo, že u Matyldy propuká Alzheimerova choroba. Jako možné řešení se nabízí, že o svéráznou babičku bude pečovat Karlův syn Pavel (Antonio Šoposki), nezodpovědný floutek pohrdající otcovou profesí exekutora. Společná domácnost tří rozdílných temperamentů různých generací přináší řadu humorných momentů, s postupujícími příznaky nemoci spíš tragikomických. Na první pohled bezvýchodná situace převrátí rodině život vzhůru nohama, ale tím, že to nevzdají, udělají něco důležitého nejen pro Matyldu, ale i sami pro sebe. (Bontonfilm)